Je to celkem zvláštní, někdy si pročíst jediný časopis věnovaný bojovým uměním a sportům, který u nás vychází. Nebo se občas podívat na webové stránky
nějakého klubu karate. Nedávno jsem si listoval jedním číslem onoho časopisu a koukal jsem na článek, který byl o nějakém celorepublikovém semináři,
jedné z mnoha organizací karate působících v naší malé zemi. Četl jsem tam o tom, jak se tam sešlo 150 nebo 200 cvičících a jak to bylo úžasné a z technického a metodického
hlediska velmi přínosné. Byl to celkem fajn článek až na jeho závěr. Tedy aspoň pro mě z hlediska chápání karate. Dočetl jsem se tam, jak to bylo opravdu
vydařené a že se
celý víkend, co se seminář konal spořádalo v provizorně postaveném stanu asi 250 kusů kuřecích křídel a vypilo nemalé množství sudů s pivem. To vše doprovázelo několik
fotografií jak ze semináře, tak z již zmiňovaného stanu, kde bylo několik karatistů zachycených s kelímky piva v ruce.
Tento článek jsem dal
přečíst jednomu kolegovi v práci, jelikož vím, že teoreticky ho bojová umění zajímají. Zajímají ho především pro svou výchovnou a i duchovní náplň. Po přečtení
článku ke mě přišel a jen tak utrousil: "Láďo, tak to je dobré karate po česku!" V ten okamžik mi opravdu došlo, jak je to svým způsobem smutné. Samozřejmě,
že nechci nikoho soudit za to, že pije pivo a jí kuře. To opravdu ne, to je otázkou volby každého z nás. Jen vím, že pokud praktikuji karate v duchu budo a
i ho tak prezentuji, hledám ve svém životě způsoby, jak být co nejdéle zdravý a živý. Karate mi nabízí návod k tomu, jak to vše zrealizovat. Vše ale začíná v hlavě.
Sensei Sinha, jeden z největších mistrů karate, kterého jsem kdy poznal, učí karate nejen jako obranu proti soupeřům, ale i jako sebeobranu proti nemocem a
to jak fyzickým, tak i duševním. Často mluví o tom, jak je smutné, když nějaký velký mistr a učitel karate zemře na následky rakoviny,
infarktu, vysokého cholesterolu a jiných nemocí.
V našem těle fungují nejrůznější mechanismy a proudí ty nejjemnější energie. Nestačí jen fyzicky cvičit a jinak se o sebe nestarat a "huntovat se"
stravou a stresem. V dnešní době již není pochyb o tom, že špatné a tudíž nezdravé stravování způsobuje ty nejzávažnější choroby. Nemusíme být zapřísáhlí vegetariáni,
ale omezení masa, uzenin a živočišných tuků jistě přispěje k našemu ozdravení a pročištění. Pití mléka a vůbec konzumace velkého množství výrobků, také našemu zdraví
moc neprospívá. Alkohol je další věc, která by do života karatisty neměla patřit. Samozřejmě, že když si občas dáme sklenku vína nebo jedno pivo, je to celkem v pořádku,
ale neměli bychom se opíjet, jelikož pod vlivem alkoholu i ten největší mudrc mluví a vypadá jako hlupák!
Proč o tom všem píši? Asi proto, že jsem učitel karate a jógy a tudíž předávám dál to, co sám vyznávám. Snažím se respektovat svoje tělo. Snažím se
poznávat energie, které ve mně i kolem mě jsou. Učím sebe i ostatní Nechci v dojo mluvit o karate a o sebeobraně a přitom pak na sebe nechat útočit mnohem nebezpečnější
útočníky ve formě špatné stravy a pití většího množství alkoholu a nedej Bůh třeba kouření.
nejsem svatý a jsem jen člověk, ale i přes všechny slabosti a úlety si stále uvědomuji, že život každému z nás dává vždycky na výběr. Začněme se mít trochu
víc rádi a změňme se. Nikdy není pozdě. Karate nám nabízí mnohem víc, než je zřejmé.
Jestliže se rozhodneme studovat karate se vším, co nám nabízí a jako sebeobranu proti
čemukoliv, pak můžeme mluvit o KARATEDO.
Poznámka: Tímto článkem jsem nechtěl nikoho urazit a ani nikomu vnucovat mé názory. Ani jsem neměl v úmyslu snižovat něčí cestu, interpretaci
a způsob chápání karate. Vážím si všech, kteří na sobě jakkoliv pracují!
L. Pokorný
Diskuse k tomuto tématu je zde